|
|
Conservation genetics of the grey wolf in Central Europe
Valentová, Kamila Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent)
Tato práce se věnuje ochranářské genetice vlka obecného v České republice a okolních regionech. Dvacet jedna mikrosatelitů, gen pro amelogenin určující pohlaví a kontrolní oblast mitochondriální DNA byly použity k určení druhu, identifikaci jednotlivců a určení příbuzenských vztahů mezi nimi, analýze populační struktury a určení demografických trendů na základě vzorků sbíraných mezi roky 2014 a 2021. Genetická detekce vzorků lišek a psů, které byly původně nesprávně přiřazeny vlkům, ilustruje překážky terénního monitoringu vlka obecného. Nebyly zjištěny přímé důkazy výskytu F1 hybridů. Byla zaznamenána nižší diverzita alel u vlků z Čech v porovnání s vlky ze Západních Karpat, způsobená pravděpodobně následkem nedávné expanze. Geografické vzdálenosti mezi místy jednotlivých genetických záchytů v této studii byly relativně malé či střední, nasvědčující pravidelnému pohybu zvířat v rámci jejich domovských okrsků. Byly detekovány pouze dvě disperze na dlouhou vzdálenost přesahující 300 km. Výsledky analýz příbuzenských vztahů poukazují na přibližné rozložení smeček v zájmovém území. Většina příbuzenských vztahů byla odhalena v severním regionu České republiky, kde byla zaregistrována první smečka v roce 2014. V rámci zájmové oblasti byla identifikována středoevropská nížinná, karpatská a italsko-alpská...
|
|
|
Population genetics of grey wolf in Western Carpathians
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Suchomel, Josef (oponent)
Vlk je vrcholový predátor, ktorý hrá kľúčovú rolu pri udržiavaní ekologickej rovnováhy najmä v lesnatých habitatoch. Táto diplomová práca sa zaoberá populačnou štruktúrou a demografiou vlka dravého na Slovensku. Štúdia je založená na dátach z dvoch zimných sezón v rokoch 2017 až 2019. Zvláštna pozornosť sa venuje územiu Západných Karpát. Na slovenskom území sa areál vlka dravého môže rozprestierať až na 60 % celej oblasti. Štruktúra a početnosť vlčích populácii je ovplyvňovaná prirodzenými faktormi, ako je izolácia horských celkov, disperzia, i antropogénnymi vplyvmi ako fragmentácia populácií líniovými stavbami, zvýšená mortalita vplyvom dopravných kolízií a donedávna každoročnými kvótami na odstrel jedincov. Bol využitý prístup najmä neinvazívnej genetiky pomocou vybraných 10 jadrových mikrosatelitových markerov, markeru na detekciu pohlavia a mitochondriálnych sekvencií. Najskôr bola overená druhová príslušnosť vzoriek ku skúmanému druhu a pod štatistickou kontrolou bola prevedená filtrácia kvality dát. Pomer pohlavia u skúmanej vzorky bol 1:1,3 v prospech samcov. Na identifikáciu jedincov do haploskupín a následne do haplotypov, sme použili mitochondriálne markery. Pre popis populačnej štruktúry bola použitá Bayesiánska klastrovacia analýza mikrosatelitových dát pomocou programu STRUCTURE....
|
|
|
Vlk obecný v rámci časopisu Myslivost
Grosser, Dominik ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá napětím mezi mysliveckou perspektivou a přísnou ochranou vlka obecného v kontextu České republiky. V rámci teoretické části konstruuji porozumění myslivosti z historického i současného praktického pohledu, diskutuji její "tradiční" pojetí, představuji přírodovědné argumenty pro návrat vlka, jeho současné rozšíření, právní ochranu i překážky, které mohou bránit jeho návratu. Současně dále problematizuji konflikt návratu mezi místními lidmi a diskurzem přísné ochrany vlka, ve které na základě zahraniční literatury vystupují prvky asymetrie moci, která je způsobena zavedením dominantní a hegemonické ochrany v rámci veřejného prostoru. S těmito předpoklady vstupuji do následné kritické diskurzivní analýzy časopisu Myslivost, který vydává Českomoravská myslivecká jednota. Pro svou práci si vytyčují cíl rozklíčovat způsoby reprezentace, kterými časopis Myslivost konstruuje sociální realitu o vlkovi obecném a zároveň analyzovat ideolog(i-e), které stojí na pozadí a umožňují legitimizovat daný diskurz. Na základě své analýzy zjišťuji, že vlk je v rámci časopisu Myslivost reprezentován zejména jako "kříženec" a "uměle vypuštěné" zvíře, které ztrácí či do budoucna může ztratit svou plachost. Dané reprezentace vlka souvisí také s aktéry, kteří jsou v časopise zobrazováni. Kromě...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Vocal accommodation in howling of grey wolf (Canis lupus)
Schindlerová, Loretta ; Schneiderová, Irena (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Vokálním přizůsobením (vocal accommodation) se rozumí úpravy hlasových projevů komunikujících jedinců, například přiblížením základní frekvence (fundamental frequency) jejich vokalizace. Toto chování, posilující společenské svazky, bylo doposud zkoumáno zejména u člověka, nyní však začíná být předmětem studia také u zvířecí komunikace. Vlci jsou vysoce spoločenská zvířata, jejichž sólové, duetové i sborové vytí je bohaté na informační obsah, hlasová akomodace ale v tomto druhu nebyla studována. Tato práce využívá různé přístupy za účelem zjištění, zda mají komunikující jedinci vlka obecného (Canis lupus) během duetového vytí tendenci úpravou kontur vytí konvergovat k či divergovat od vokalizace druhého jedince. Za tímto účelem jsme posuzovali rozdíly v parametrech základní frekvence a v kontuře základní frekvence, za využití modelu lineárních smíšených efektů, a metrik Euklidovské vzdálenosti a dynamic time warping. Z několika provedených analýz jedna identifikovala signifikantní rozdíly mezi sólovým a duetovým vytím a další naznačila větší podobnost ve vytí v duetu mezi jedinci z jedné dvojice než z rozdílných dvojic. Naše výsledky ukazují, že za účelem potvrzení existence hlasové akomodace u vlků bude nutný další výzkum zdrojů variability a roli kontextu. Klíčová slova: vokální prizpůsobení,...
|
|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelám, zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu dománímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (oponent) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Conservation genetics of the grey wolf in Central Europe
Valentová, Kamila Anna ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent)
Tato práce se věnuje ochranářské genetice vlka obecného v České republice a okolních regionech. Dvacet jedna mikrosatelitů, gen pro amelogenin určující pohlaví a kontrolní oblast mitochondriální DNA byly použity k určení druhu, identifikaci jednotlivců a určení příbuzenských vztahů mezi nimi, analýze populační struktury a určení demografických trendů na základě vzorků sbíraných mezi roky 2014 a 2021. Genetická detekce vzorků lišek a psů, které byly původně nesprávně přiřazeny vlkům, ilustruje překážky terénního monitoringu vlka obecného. Nebyly zjištěny přímé důkazy výskytu F1 hybridů. Byla zaznamenána nižší diverzita alel u vlků z Čech v porovnání s vlky ze Západních Karpat, způsobená pravděpodobně následkem nedávné expanze. Geografické vzdálenosti mezi místy jednotlivých genetických záchytů v této studii byly relativně malé či střední, nasvědčující pravidelnému pohybu zvířat v rámci jejich domovských okrsků. Byly detekovány pouze dvě disperze na dlouhou vzdálenost přesahující 300 km. Výsledky analýz příbuzenských vztahů poukazují na přibližné rozložení smeček v zájmovém území. Většina příbuzenských vztahů byla odhalena v severním regionu České republiky, kde byla zaregistrována první smečka v roce 2014. V rámci zájmové oblasti byla identifikována středoevropská nížinná, karpatská a italsko-alpská...
|
|
|
Phylogeography and adaptive evolution of the grey wolf
Veselovská, Lenka ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Fornůsková, Alena (oponent)
Vlk dravý je vysoko mobilný vrcholový predátor, kľúčový a dáždnikový druh v rámci ekosystémov po celom holarktickom areáli. Výskyt jeho populácií je ovplyvňovaný glaciálnou históriou, environmentálnymi podmienkami a ľudskou činnosťou. V súčasnej dobe sa vlci vracajú do človekom pozmenenej krajiny, kde boli vyhubení a prispôsobujú sa na život v nej. Ľudia sa veľkou časťou pričinili o jeho vyhynutie v mnohých oblastiach po svete, čo malo za následok pokles genetickej diverzity. Vďaka rôznym životným podmienkam vzniklo mnoho odlišných línií, ktoré sa dajú rozlíšiť na základe morfologických a hlavne genetických analýz. Klimatické podmienky môžu podmieniť vznik ekotypov, ktoré sa stanú dedičné a geneticky odlíšiteľné. Cieľom práce je poskytnúť ucelený prehľad o fylogeografii a adaptívnej evolúcii vlka dravého v kontexte kombinácie genetických, geografických a morfologických dát. Kľúčové slová: vlk dravý, Canis lupus, fylogeografia, ekotypy, adaptívna evolúcia
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
host ::
RSS.